Podíváme-li se na problematiku hluku z historického hlediska, můžeme říci, že i když nás tento škodlivý důsledek nárůstu hlavně hustoty dopravy ovlivňoval skoro celou druhou polovinu dvacátého stolení, první ucelené mapování hluku v Evropě proběhlo až v roce 2007. To prokázalo, že až 40% evropské populace je vystaveno zdraví škodlivým hodnotám hluku.

V České republice je nejvíce zasaženo naše hlavní město, kde je nadlimitním hlukem zasaženo 12,9% obyvatel - z toho 95% hluku je tvořeno právě silniční dopravou. Proto se stále více uplatňuje aplikace aktivního protihlukového opatření v podobě staveb protihlukových clon

Protihlukové stěny se v USA začaly stavět už v roce 1969 jako reakce na nový zákon o ochraně přírody, hlavně v okolí rezidenčních čtvrtí. Konkrétně se jednalo o kalifornské San Francisko. Zde také vznikaly první matematické metody pro návrh a hodnocení jejich účinnosti. Velký boom zaznamenaly PHS u nás i ve světě hlavně v 90.letech, kdy doprovázely prakticky všechny silniční a železniční stavby. Posledních dvacet let se však vlivem hospodářského útlumu začalo mimo ekologických vlastností stěn řešit také jejich ekonomické hledisko. 

Panely z hliníku firmy BUD MASZ, pro které máme výhradní obchodní zastoupení pro ČR a SR obstály z pohledu obou hledisek, tedy ekologického i ekonomického, což lze doložit naší skoro 25 letou zkušeností na evropském trhu. Jako jedny z mála splňují dle ČSN EN 14388 nejvyšší akustickou kategorii A5/B3. O tom, že jsou i jedny z nejlevnějších panelů na trhu jsme psali v článku Silnice-železnice (2/2017). 

Hlavním důvodem, proč jsme se rozhodli k tomuto krátkému historickému shrnutí, je rostoucí pozitivní názor veřejnosti, že protihlukové stěny jsou nezbytnou součástí nejen všech dopravních staveb a stávají se tedy přirozenou  součástí našeho životního prostředí.